Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...
Ve jménu pokroku: Osudy obyvatel "zmizelého" Dolního Jiřetína.
Kryšpínová, Tereza ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá obcí Dolní Jiřetín, zlikvidovanou na počátku 80. let minulého století, a osudem jejích obyvatel, kteří v obci žili do jejího zániku. Dolní Jiřetín byl jednou z mnoha obcí na Mostecku zrušených v době od druhé světové války kvůli rozmachu důlní těžby a chemického průmyslu. Od ostatních obcí se ale lišil tím, že byl likvidován po částech. Jihovýchod obce se dostal do hygienického pásma chemických závodů v Záluží, zbytek Dolního Jiřetína poddoloval hlubinný důl Centrum. Práce sleduje vývoj obce a život jejích obyvatel před likvidací, především v době rapidního nárůstu industrializace. Věnuje pozornost i rozvoji obou příčin zániku obce: hnědouhelným dolům a chemickým závodům. Dále popisuje samotnou likvidaci, od jejích příprav přes realizaci po dění v obci v době, kdy už v ní nebydleli žádní lidé. Dává přitom prostor jak pohledu institucí, které likvidaci organizovaly, tak pohledu obyvatel Dolního Jiřetína, kterých se týkala. V závěru se práce zabývá případem Horního Jiřetína, který měl s Dolním Jiřetínem společnou historii a dnes mu hrozí podobný osud. Od zániku Dolního Jiřetína uplynulo třicet let a padl politický režim - změnily se ale vůbec vyhlídky lidí z obcí, kterým hrozí likvidace? Klíčová slova Dolní Jiřetín, likvidace, Horní Jiřetín, Mostecko, orální historie

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.